O vzniku Československého vlčáka
Počátek historie tohoto plemene se datuje od roku
1955, kdy se ing. Karel Hartl u Pohraniční stráže začal zabývat křížením karpatského vlka s
německým ovčákem. Zpočátku bylo křížení prováděno jako vědecký
experiment. Záměrem bylo ověřit, zda může být přikřížením vlků zlepšen zdravotní stav, odolnost a vytrvalost služebních psů. Podmínkou byla dobrá cvičitelnost a předpoklady k pracovnímu využití, vzhled a tělesná stavba kříženců byly sledovány jen v souvislosti s kondicí a vytrvalostí.
První
kříženci vlčice Brity a německého ovčáka Cézara z Březového háje se
narodili 26.5. 1958 v Libějovicích. Cézar nahradil původně vybraného NO, který neunesl agresivní přístup vlčice. Vybraní kříženci byli znovu spojováni s nepříbuznými NO. V letech 1964-1965 byly publikovány výsledky křížení a směry dalšího výzkumu. Existuje již myšlenka na vznik nového plemene - navzdory hysterické reakci některých chovatelů NO.
První znění standardu bylo vypracováno v roce 1966 ing. Hartlem. Na světě již byly čtyři filiální generace kříženců Brity a Cézara, a dvě generace druhé linie po stejné vlčici a NO Kurt z Václavky. Žádost o registraci plemene a zápis do plemenné knihy odmítl Svazarm a Čs. svaz chovatelů s poukazem na malý počet jedinců.
V roce 1968 se v Býchorech uskutečnilo další křížení. Vlk Argo a NO Asta ze SNB. Byla zde odchována i druhá filiální generace, F3 této linie představuje Lord z PS (mimojiné vlk ze seriálu Arabela). Dále již byli produkováni mezilinioví kříženci, kteří začali být označováni ČV - český vlčák.
Ani v roce 1970 nebyla povolena registrace, přestože v rukou civilních chovatelů bylo už 56 kříženců a u ozbrojených složek sloužilo více než 100 ČV. Totéž bylo zamítnuto v roce 1976.
V sedmdesátých letech byla velká část populace přesunuta na Slovensko poblíž Malacek. Zde v roce 1974 do populace vstoupil třetí vlk - Šarik. Na Slovensku působil pan František Rosík, který dlouhodobě spolupracoval s panem Hartlem na realizaci programu křížení a náležel k zastáncům šlechtšní nového plemene. (Bohužel, jeho přístup ke šlechtěni v pozdější době vedl k názorovému rozporu s tvůrcem plemene ing. Hartlem a ve svých důsledcích až k tomu, že je dnes patronem plemeneu FCI Slovenská republika....).
Až v závěru roku 1981 povolil Čs. svaz chovatelů ustanovení Klubu a zápis odchovů do plemenné knihy. Bohužel jedinci pocházející z Libějovic, kteří byli u civilních chovatelů zestárli nebo se založení Klubu nedožili....Civilní chov byl tedy obnoven potomky psů, kteří byli přesunuti na Slovensko.
Klub chovatelů československého vlčáka byl založen v Brně 20.3.1982. Sídlo Klubu bylo v Praze a měl celostátní působnost (pro mladší či nechápající Čechy + Morava + Slovensko). Byl schválen název plemene Československý vlčák. Předsedou Klubu byl zvolen František Rosík a hlavním poradcem chovu ing. Karel Hartl. Byla založena slovenská pobočka Klubu, která měla díky větší části zvířat z vojenského chovu i více členů.
Proto vznikla brzo velmi neutěšená situace v chovu (se kterou se potýká chov dodnes ). Slovenští chovatelé se rozhodli za podpory předsedy Klubu Rosíka IGNOROVAT CHOVNÝ PROGRAM ZPRACOVANÝ ING. HARTLEM. Během let 1982-1983 bylo na Slovensku odchováno 77% !!!!!!!! vrhů po JEDINÉM PLEMENÍKU (REP Z PS -v majetku předsedy Klubu Rosíka). Tento trend na Slovensku pokračoval a během 5-ti let zde bylo 90% !!!!!! zvířat příbuzných s tímto psem, 83% !!!!!! úzce. (Od té doby se táhne "repovský" problém, který poznamenal celou populaci ČsV. Tomuto se neříká chov, ale týrání chovem. Stačí se podívat do PP ČsV - viz. otcovská část Roccova rodokmenu. Jistě, při šlechtění plemene se nelze vyhnout příbuzenské plemenitbě, ale ne pouze na jednoho jedince, byť byl předlohou standardu...).
Slovenskou sebevraždu plemene se snažil zachránit ing. Hartl s pomocí českých chovatelů. Proto bylo přistoupeno k novému použití vlka. V roce 1983 vlčice Lady a Bojar von Schottenhof u PS v Libějovicích dali vznik další linii. K dalšímu chovu byl vybrán jediný pes Kazan z PS. (Slováci dodnes tuto linii nepříliš uznávají a rozšiřují nepravdy o potomcích Kazana, ke své vlastní škodě.)
Kazan z PS
poznámka: zpracováno dle materiálu Ing. Karla Hartla, poznámky v závorkách jsou "veřejným" tajemstvím těch, kteří se o chov ČsV zajímají.......
Náhledy fotografií ze složky Českoslovenští vlčáci
Československý vlčák
(Černá vlčice, 13. 3. 2014 19:44)